Naše praktická mysl se spíše zaměřuje na získání a zapamatování si konkrétních znalostí, bez kterých bychom nemohli vykonávat naši profesi či obstát v každodenním životě s jeho četnými potřebami. Avšak známe vždy smysl všeho, co se učíme a děláme? Rozezní se v nás občas tichý hlas, jenž nás vybízí k hlubšímu zamyšlení?
Srdce, hlas naší vyšší mysli a svědomí, nezůstává nikdy tiché, ale snaží se s námi navázat spojení. Zpočátku je tento hlas téměř neslyšitelný, ale čím více mu nasloucháme, tím zřetelněji jej slyšíme a chápeme jeho rady.